Aby duše nebolela

                                             

                                                    Aby duše nebolela ... 
                                                            Stuart Angus
 

  Obsah

Předmluva
Virus zabiják                                                          
Světová katastrofa?                                              
Neexistuje žádný lék                                          
Co je AIDS?                                                        
Kdo je v nebezpečí?                                          
Vpichovaná smrt                                                
Děti                                                                    
AIDS není nemocí jen homosexuálů
Vymývání mozků                                                  
Lidé se řídí podle davu
 
Co znamená "miluji tě"?                                    
Nová revoluce
 
Hledáme sponzory pro tisk brožur. Nabízíme v brožurce jednu stránku textu s logem na reklamu. Zájemci nás mohou kontaktovat na email:   tomi.rehak@seznam.cz 

                                                                                     

PŘEDMLUVA  

         Vzpomínám si na svou první návštěvu pacienta s AIDS. Bylo to v Londýně a právě jsem procházel školením ACET, organizace zabývající se prevencí a péčí o nemocné s nemocí AIDS v Británii. Nic, co jsem kdy přečetl, ani mé vlastní studium mě nepřipravilo na to, co se mělo stát nejdelší půlhodinkou mého života.
        Byl to mladý člověk a fotografie v obývacím pokoji jeho matky ho představovaly jako statného a energického muže. Na jedné z fotografií byl zachycen, jak objímá svého přítele se zdviženým palcem gestikulujícím vý­mluvně “Život je skvělý“. Nyní ležel na speciálně upraveném lůžku v rohu místnosti a dýchal slabě a s námahou. Úbytek váhy a ztráta vlasů způsobily, že byl kost a kůže. Už nebyl schopene udržet moč a byl příliš slabý, aby se mohl sám najíst a umýt. Bolestivý otok v hrdle mu bránil v mluvení, ale na můj pozdrav ještě dokázal odpovědět. Trochu jsme mluvili o fotbalu, naší společné lásce, ale potom se brzy unavil a usnul, protože jeho tělo přijalo kapačkou novou dávku léků. Hovořil jsem trochu déle s jeho matkou, zatímco ošetřovatel z ACET dokončoval svou práci. Potom jsme společně vyšli z domu.
        Když jsem se dva týdny nato dozvěděl, že nakonec podlehl zápalu plic, hluboce se mne to dotklo a dal jsem si slib, že jako pracovník s mládeží a vychovatel učiním vše, co je v mých silách, abych mladé lidi uchránil před tím, co se přihodilo tomuto mladému muži. Součástí tohoto slibu je tato kniha. Věnuji ji mladým lidem v České republice. Budoucnost vaší generace bude záviset na tom, jak vážně její poselství vezmete.
 
Stuart Angus

VIRUS ZABIJÁK

       Mladý muž na vojně dostal dovolenou a jel domů. Nejprve chtěl zajít za kamarády a dát si s nimi ve městě pár piv. Pití piva provázel smích, když se náhle otevřely dveře. Do baru vešla atraktivní slečna a sedla si sama ke stolu. Oči mladého muže ji sledovaly, otočil se ke kamarádům a chlubil se: “Sledujte ji. Uvidíme, jestli budu mít štěstí.“ Přiloudal se k ní a nabídl, že jí koupí něco k pití. Brzy se dali do řeči a pak spolu tančili. Vypili spolu několik dalších skleniček, a zase tancovali, přitom se tiskli k sobě, a potom se začali líbat a laskat. Světla se ztlumila a barman odzvonil zavírací dobu. Mladý muž jí zašeptal do ouška: “Nezašla bys ke mně ještě na skle­ničku?“ Odešli spolu a té noci se milovali. Ráno se mladý muž probudil. Trochu ho od večera bolela hlava. Převalil se na místo, kde předtím dívka ležela. Nebyla tam. Sedl si a rozhlédl se po místnosti. Byla pryč. Její šaty, taška, všechno... kromě... co je to tam na zrcadle?
Nechala tam vzkaz napsaný rtěn­kou. Protřel si oči a zíral. Zmocnil se ho strach.
Bylo tam napsáno: “Vítej v klubu AIDS!“
Stalo se v New Yorku a bylo publikováno v anglickém tisku v roce 1987. Tento mladý muž byl infikován.
Je velmi pravděpodobné, že během několika málo let budeš znát někoho, kdo zemřel na AIDS. Přítel, příbuzný, soused, obchodník nebo někdo ze školy. Možná, že ani nebudeš vědět, že zemřeli na AIDS. To proto, že na AIDS lpí jakési stigma, pro něž lidé pravdu o této nemoci skrývají. Řeknou vám, že ten či onen zemřel na rakovinu nebo zápal plic, ale přitom skutečnost byla jiná.
        Od zahájení Projektu vzdělávání a osvěty v oblasti AIDS v České republice jsme společně se Sárou přednášeli tisícům studentů o lékařských, sociálních a morálních důsledcích této nemoci. Umírněné odhady říkají, že každých 9 sekund se někdo někde nakazí virem HIV, nákazou, která se vyvine v AIDS a vede ke smrti. Není proti ní žádný lék, který by byl schopen
AIDS vyléčit. Jestliže člověk dostane virus HIV, je pouze otázkou času, než se vyvine AIDS a zemře. Může to být 15 let. Může to být doba mnohem kratší. Odhaduje se, že 50% lidí, kteří se nakazí virem HIV, umírá do 10 let. Mezinárodní organizace ACET se základnou ve Velké Británii zabývající se péčí o nemocné s AIDS zaznamenala případ sedmnáctileté anglické dívky, která odjela s rodiči na dovolenou do Itálie. Seznámila se s mladým Italem a zamilovala se do něj. Během tohoto krátkého milostného dobrodružství měli spolu poměr. Pro ni to bylo poprvé. Vrátila se s rodinou do Anglie a po několika měsících onemocněla. Lékaři nevěděli, o co jde, dokud jí neudělali krevní testy. Zjistili, že je HIV pozitivní. Zemřela před svými devatenáctými narozeninami. HIV je zabiják a rychle se šíří.

SVĚTOVÁ KATASTROFA?

       * Celosvětové statistiky uvádějí, že ke konci roku 2005 bylo virem HIV nakaženo 40 miliónů lidí a již zemřelo 23 miliónů.
        * V roce 2005 se nakazilo 3 milióny včetně 600 000 dětí mladších 15 let.
        * Každých 9 sekund dochází k novému nakažení = 10 000 případů denně.
        * Dosud neexistuje lék ani vakcína schopná AIDS vyléčit.
 
        Katastrofické nemoci poznala Evropa již v minulosti. Ve 14. století vyhladil třetinu populace světadílu dýmějový mor (44 miliónů lidí). V ně­kterých oblastech zemřela až polovina obyvatel. V mnoha českých městech stojí jako vzpomínka na ty, kteří zemřeli, morový sloup.
        V současné době se odhaduje, že v některých oblastech střední Afriky je čtvrtina mladých dospělých již odsouzena k smrti novým morem - HIV. Jeden z osmi dospělých ugandské populace je infikován. 1 000 lidí týdně již umírá na nemoci, které souvisejí s AIDS. Kdo bude pracovat, až zemřou? Děti a starší lidé!
        Umíte si představit, jaké sociální a ekonomické důsledky to bude mít pro takový národ? Uganda má odhadem už 100 000 sirotků, značnou měrou kvůli AIDS. V mnoha afrických nemocnicích je více než 50% lůžek obsazeno pacienty s AIDS. Podle ministra zdravotnictví Jihoafrické republiky, 8% obyvatelstva republiky je infikováno virem HIV, což představuje 3,5 miliónu lidí.
 
        V New Yorku umírá na AIDS každý týden 100 lidí. Jedno z každých 61 dětí nosí virus HIV. Do roku 1993 se už s virem HIV narodilo 20 000 dětí. V USA do roku 1993 umíralo ročně na AIDS víc lidí, než zahynulo v celé desetileté válce ve Vietnamu. AIDS je te v USA největší zabiják lidí ve věku od 19 do 24 let. Odhaduje se, že ve Velké Británii se každý den nakazí 52 lidí. Kvůli AIDS se pojistné pro mladé muže ztrojnásobilo a pro mladé ženy zdvojnásobilo. Francie má téměř třikrát tolik nakažených než Británie. Evropský kontinent je tímto virem skutečně prosáknut.
        V České republice došlo po revoluci v roce 1989 k některým vítaným změnám. Nová svoboda umožnila rozkvět podnikání všeho druhu, ovšem i takového, jakým je pornografie, prostituce, gay kluby, sex shopy atd.
        Prosperující sexuální obchod rozprostírá svá tykadla po celé zemi a obhajuje se­xuální volnost, která vytváří vhodné prostředí pro šíření HIV. Přichází k nám stále více turistů, studentů a obchodníků z jiných zemí a někteří z nich mají HIV. Virus se začíná šířit i v České republice. HIV/AIDS, to je náš problém. Můj i tvůj.
 
AIDS je v Česku na prudkém vzestupu. Nemocných v Česku velmi rychle přibývá. Typicky novým HIV pozitivním je dobře situovaný vysokoškolák. Čelíme počátku explozivní epidemie. Právě teď.
Titulní stránka deníku MLADÁ FRONTA DNES 17:března 2008
 
Smutný rekord. Přibylo nejvíc nakažených HIV od roku 1985.
Zpravodajský server LIDOVÝCH NOVIN 21- prosince 2010
 
            V ČR stále roste počet HIV pozitivních lidí. Tito lidé jsou často vyřazeni ze společnosti, ztrácejí zaměstnání, prožívají beznaděj. Nemocní prožívají dlouhodobě bolesti, často je opouštějí rodinní příslušníci a přátelé
 
           Statistika AIDS v České republice ukazuje, že k 31.07.2011 * (* Pozn. nově aktualizováno) bylo zaznamenáno 1613 občanů České republiky a také 340 zahraničních pracovníků a studentů nakažených virem HIV. 249 nemocných už zemřelo. Nesmíme zapomínat, že i když se testování v České republice provádí vynikajícím způsobem, nepokrylo většinu obyvatelstva. 1613 HIV pozitivních jsou ti, kteří podstoupili testy a vědí výsledky. Ze situace v mnoha jiných zemích naneštěstí vyplývá, že oficiálně přiznané počty jsou jen špičkou ledovce.
 
 
 
   
        Někteří lidé se AIDS neobávají, protože nevědí o nikom, kdo na tuto chorobu zemřel. Problémem však je, že až budeš vědět o jednom člověku, který má AIDS, pravděpodobně budeš později znát dalších 20 lidí, kteří jsou nakaženi a v budoucnosti na AIDS zemřou. Toto časové zpoždění způsobuje dlouhá inkubační doba nemoci AIDS.
 
        Ve středověku se nákaza moru projevila v průběhu několika týdnů, nikoli let. Pokud by stejnou inkubační dobu mělo AIDS, nebylo by třeba o nebezpečí této nemoci nikoho přesvědčovat. Vlády by investovaly do výzkumu a preventivních kampaní velké peníze.
Právě skrytá povaha tohoto viru je jedním z největších problémů. Většina těch, kdo mají HIV, o tom neví. Daný člověk může vypadat zcela zdravě, i když už má HIV, ale po dlouhou dobu ho ještě může přenášet na jiné. Toto vyjadřuje výše uvedený obrázek. Virus HIV může kdokoliv na diskotéce mít a přitom to na něm nelze poznat.
 
        Jeden osmnáctiletý chlapec z Londýna zemřel v roce 1992 na rakovinu, která souvisela s AIDS (tzv. Kaposiho sarkom). Nakazil se pohlavním stykem se sedmnáctiletou dívkou. Nevěděl, že má virus HIV. Ani ona o tom nevěděla. Oba vypadali dokonale zdraví. Dnes ani jeden nežije. Lidé ve vašem městě, a dokonce i lidé, které znáte, mohou být nakaženi virem HIV, a nemusejí si toho být vůbec vědomi.
 
       

 NEEXISTUJE ŽÁDNÝ LÉK

        Nepříjemné je, že HIV je virus. Některé viry, jako například chřipkové, nemusejí nutně zabíjet, činí nás nemocnými, dokud bílé krvinky nevytvoří protilátky, které tyto viry přemohou. Pro tyto viry vyvinula lékařská věda vakcíny. Vakcína působí neškodně tím, že imituje virus. Tělo vytváří protilátky, které slouží v boji proti vakcíně, protože si myslí, že je to virus. Jednou vytvořené protilátky zůstávají trvale v těle.
        Proti virózám může lékařská věda vyvíjet vakcíny, avšak dosud nemáme k dispozici účinný lék, který by působil přímo na viry. Všechny dnes známé léky působící proti viru HIV mají většinou i nepříznivé vedlejší účinky. Na některé nemoci vyvinula lékařská věda vakcíny. Problémem však je, že u HIV se cestou vakcíny jít nedaří. Poněvadž virus HIV neustále mění svůj tvar, protilátky vytvořené před třemi měsíci daný virus nerozpoznají, takže jej ani nenapadnou. Protože žádný lék ani vakcína není zatím v dohledu, musíme se v boji proti AIDS soustředit na naši jedinou naději - prevenci.
 
CO JE AIDS?
        AIDS je zkratka pro Acquired Immuno-deficiency Syndrom (syndrom získaného selhání imunity), což znamená selhání obranyschopnosti organizmu. Toto snížení obranyschopnosti předpokládá infekci virem HIV. (Zkratka HIV znamená: Human Immuno-deficiency Virus = Lidský virus selhání imunity).
        Normálně je organismus velmi dobře uzpůsoben k ničení mikrobů. Bílé krvinky vytvářejí imunitní systém, který je pozoruhodně účinný. AIDS se projeví, když virus HIV oslabí imunitní systém, takže ostatní choroboplodné zárodky mohou vyvolat infekci, která může vést ke smrti. Bývalý zpěvák britské rockové skupiny “Queen“ Freddie Mercury zemřel na zápal plic. Za normálních podmínek by se této nemoci ubránil, ale jeho imunitní systém byl poškozen infekcí HIV.
        Mohli bychom v určitém pohledu říci, že ve viru - podobně jako v programu počítače - není nic živého. Viry nejsou jako baktérie, které dýchají kyslík nebo asimilují, potřebují teplo, aby mohly růst, a mohou být zničeny penicilínem. Viry nedýchají ani nepotřebují potravu. Celé naší technologii se nepodařilo vyrobit netoxickou látku, která by účinně napadala a ničila virus.
        Virus je složen z bílkovinného pouzdra, které obsahuje krátký úsek genetického kódu. Je jako kód, který udává barvu vlasů anebo očí. Těmito geny je naprogramováno celé tělo a téměř každá buňka v těle překvapivě obsahuje všechny nezbytné pokyny, aby mohla vytvořit naprosto přesnou kopii! Žel, pokyny uvnitř kódu viru jsou zhoubné, a namísto přirozeného množení buněk učí napadenou buňku produkovat nové viry.
        Jakmile je jednou člověk infikován virem HIV, tento se uchytí na určitých bílých krvinkách, zvaných CD4 -T- lymfocyty (jsou to buňky, které v těle vykonávají funkci jakýchsi policistů). Bílé krvinky jsou pak přeprogramovány virem, aby produkovaly další HIV. Takže když tato infikovaná buňka-policista přijde do styku s choroboplodným zárodkem, který měla zlikvidovat, uvolňuje místo toho milióny nových částic HIV a sama umírá. Tento nový virus HIV se pak šíří krevním oběhem jako invaze, neustále ničící obranný systém, až se tělo stane zranitelným nemocí, která vede až ke smrti.

KDO JE V NEBEZPEČÍ?

VPICHOVANÁ SMRT

        Druhou největší příčinou šíření viru HIV je sdílení infikovaných jehel. HIV se může šířit mimořádně rychle, jak to ukazuje situace v Edinburghu, hlavním městě Skotska, kde ani ne za 18 měsíců bylo nakaženo na 1 500 lidí. Protože drogy jsou drahé, mnoho žen, které si je píchají, se dává na prostituci.
        V důsledku toho se mnoho prostitutek v Edinburghu nakazilo virem HIV. Proto mají v Itálii, Rusku na Ukrajiněna , a v místech s velkým nárůstem užívání drog tak děsivé problémy s AIDS. A proto jsou velké drogové skupiny v Praze, Brně a Ostravě v tak hrozném nebezpečí.
        V České republice se odhaduje, že je u nás až 30000 závislých narkomanů na tvrdých drogách, což je desetinásobek stavu z roku 1989. 
        Obchodníci s drogami usilovně pracují na tom, aby rozvinuli svůj obchod v České republice, a proto zde nabízejí drogy za nízké ceny. Je to pokus ulovit lidi, aby se stali dlouhodobými zákaz­níky. Toto, ve spojení s široce rozšířeným používáním místního pervitinu, nebezpečí ještě zvyšuje. Já sám jsem dva roky bral nitrožilní drogu, než jsem se v roce 1982 ve svých 21 letech obrátil ke křesťanství. Pamatuji si, jak lehkomyslně jsem sdílel jehly s ostatními, aniž bych si uvědomoval jakékoli nebezpečí.
        Naštěstí to bylo na Novém Zélandu, kde tehdy nebyl virus HIV příliš rozšířen. Ovšem opakovat totéž dnes by se rovnalo sebevraždě. V roce 1989 byl můj test na HIV negativní. Ještě než jsem Sáru požádal o ruku, chtěl jsem mít jistotu.
        Zahrávat si s drogami je jako chodit po šikmé ploše. Většina závislých narkomanů začala nejprve experimentovat s marihuanou a hašišem, pak sklouzla k amfetaminu, LSD, potom ke kokainu, heroinu a jejich levnějším, syntetickým náhražkám. Nejlepší rada je na tuto šikmou plochu vůbec nevstupovat. Jestliže ti někde na večírku nebo jinde nabídnou drogu, prostě řekni: NE!
 

DĚTI

        Odhaduje se, že v New Yorku se do roku 1993 narodilo 20 000 dětí infikovaných HIV. Infikovaná nemluvňata jsou smutným důsledkem této strašné nemoci.HIV nedělá rozdílu mezi mužem a ženou, rodiči a nevinnými dětmi. Jestliže matka je HIV pozitivní, potom se její dítě může nakazit během těhotenství (HIV může virus přejít placentou v děloze), pak při vlastním porodu a rovněž po něm skrze mateřské mléko.
        Stejně jako u dospělých, jakmile je dítě jednou nakaženo, je odsouzeno k téměř jisté smrti. Je tu také nebezpečí krvesmilstva, sexuálního zneužívání a dětské prostituce. To vše s sebou nese riziko infekce HIV od dospělých.
 

AIDS NENÍ NEMOCÍ JEN HOMOSEXUÁLŮ

        V mnoha zemích se virus rozšířil nejprve ve společnosti homosexuálů. Za nějaký čas lidé těchto skupin začali umírat a šetření prokázalo, že tisíce jich bylo infikováno. Vzniklá panika vedla k omezení riskantního sexu, takže ačkoli byla nakažena snad 1/4 některých skupin, zbytek omezil počet sexuálních partnerů, a virus neměl takovou možnost se rozšiřovat.
        Avšak i tak v letech 1982-1984 vzrostl počet infikovaných ze 4 na 21 ze sta. Od té doby se šíření AIDS zpomalilo, protože v komunitách homosexuálů se začalo s mohutnou osvětou, a mnozí svůj životní styl změnili. Avšak virus využívá jakékoli příležitosti přenosu z jedné skupiny na druhou. Děje se tak například skrze bisexuální muže, kteří mají pohlavní styk s muži i s ženami, přes sexuálního partnera drogově závislých, prostitucí a přes všechny ty, kterým nevadí, že podstupují riziko. Mnozí se nakazí při pohlavním styku mezi mužem  
 
        Pamatujete na anglickou dívku, která byla na prázdninách v Itálii?
                                       
 
        Spala pouze jednou s jediným mužem, a dnes už nežije. Nestává se to každému. Jí se to však stalo. Nemůže se to stát i tobě?
 
        Britská vláda vysílala v televizi množství šotů, které varují před AIDS. Jeden ukazoval mladého muže a mladou ženu v posteli při pohlavním styku. Najednou, když se dívka dívá na strop, má vidění.
        Vidí chlapce, s kterým se zrovna miluje, jak má pohlavní styk se všemi dívkami před ní. V šoku jí dojde, že co se týče rizika přenosu HIV, neměla poměr pouze s tímto chlapcem, ale i s každou z jeho předešlých partnerek. Tento snímek odhalil děsivou skutečnost.
        Děsivou, ale pravdivou!
 

AIDS - NEMOC VZTAHŮ

        Z doby svého raného dospívání si vzpomínám, jakou vášní pro mne byl fotbal a surfování. Pomalu, ale jistě začal na mém obzoru svítat nový zájem - dívky! Co jsem předtím sotva vnímal, to se nyní stalo hlavním tématem mých rozhovorů s kamarády. Už jsem děvčata neignoroval, ba začal jsem se na ně usmívat a dokonce s nimi hovořit.
         Začal jsem se zajímat o své oblečení a vzhled. Kvůli květinám jsem vyplenil matčinu zahradu. Abych na děvčata udělal dojem, učil jsem se před zrcadlem různým průpovídkám. Chodil jsem do kulturistiky. Několikrát jsem se “zamiloval“ a zase “odmiloval“. Při navazování vztahů prožíváme radosti i zklamání. Všichni tím procházíme.
        Kladu studentům otázku: “Když začínáte navazovat vztah s chlapcem nebo dívkou, co od toho očekáváte?“ Obvykle dostávám tyto odpovědi: “Věrnost, lásku, pomoc, upřímnost, čestnost, důvěru, přátelství.“ Ptám se jich: “Očekáváte od tohoto vztahu sex před manželstvím?“
        Někteří se usmívají, jsou trochu v rozpacích. Někteří říkají “ne“, jiní “ano“. Někteří krčí rameny. Různí lidé mají různá očekávání. Potom se jich ptám: “Očekáváte od tohoto vztahu HIV?“ Všichni bez výjimky říkají “ne“. Ovšem každých 9 sekund se někde někdo virem HIV nakazí - ze vztahu! Chlapec nebo dívka jako ty. Nepočítali s tím, a stalo se.
Proč se lidé rozhodují čekat se sexem až do manželství? Jsou pro to nějaké dobré důvody? Většina mladých lidí tu zaujímá velmi rozumné stanovisko. Zamysleme se nad několika velmi dobrými důvody, proč čekat se sexem až do manželství:
        1. Nebezpečí otěhotnění. V České republice máme tisíce svobodných matek, pro které je obtížné vychovávat dítě bez otce. Podpora těchto rodin stojí stát hodně peněz. Jsou to velké problémy. Proč? Protože jednoho dne se chlapec toužebně zahleděl do dívčích očí a řekl: “Miluji tě.“
        Spali spolu. Otěhotněla, a co on? Zamával jí, řekl: “Čau“ a utekl před svou zodpovědností. Tohle se stává. Nedávno se to stalo jedné mé přítelkyni. Její chlapec ji “tak miloval“. Otěhotněla, a on už s ní nechce nic mít.
        Někteří volí interrupci. Často si neuvědomují fyzické, psychické a citové nebezpečí, které je s tím spojeno. Interrupce často znamená, že žena pak nemůže mít další dítě - až takové může být poškození dělohy při operaci. Avšak i kdyby žena nebyla poškozena fyzicky, je známo, že citové trauma a potlačená vina často vedou k depresím, k psychickému zhroucení.
        2. Nebezpečí nemoci. HIV/AIDS není jedinou pohlavní nemocí, které je třeba se obávat. Velmi rychle se šíří kapavka, která je dnes vůči běžným lékům odolná. Může vyvolat celoživotní neplodnost.
        Syfilis je ještě nebezpečnější. Jestliže není léčena, přetrvává po celý život a může mít velmi zhoubné důsledky. Může vést k úplné tělesné sešlosti a slabomyslnosti. Průvodními projevy jsou ošklivé opary, které se mohou při porodu přenést na dítě, ba dokonce způsobit znetvoření jeho těla.
        Proti oparu (herpes), který vyvolává bolestivé puchýře a činí sex zcela nemožným, není efektivní léčba. Virus způsobující tuto nemoc přetrvává v těle po celý život. Nedávný výzkum ukázal, že pohlavně přenosné choroby jsou nejčastější příčinou artritidy (zánětu kloubů) u mladých lidí.
        Rakovina děložního čípku je sedmkrát častější u děvčat, která mají mezi 13 až 19 lety pohlavní styk s větším počtem partnerů a která kouří. Má se za to, že děložní čípek je v mládí velmi citlivý, a vystavení vlivu spermií, zvláště pak od různých partnerů, zvyšuje pravděpodobnost vzniku rakoviny. AIDS je jen poslední ze dlouhé série nákaz, které se rozšiřují pohlavním stykem.
        3. Bolest zklamání a opuštění. Viděli jste někdy hadrovou panenku, jak leží v zahradě nebo na ulici, špinavou a zmáčenou od deště? Co by tak řekla, kdyby mohla mluvit? Jak se asi taková odhozená hračka cítí? Tak se cítí děvče, jejíž tělo někdo použil pod pláštíkem “lásky“, a pak je nechal.
        Sex je více než fyzické spojení. Je to citové, psychické i duchovní spojení. Znamená dávání a odevzdávání se, a jestliže se pak ti dva rozejdou, bolest může být mučivá. Kolik lidí chodí kolem nás s touto hlubokou bolestí v srdci! Toto opuštění způsobí v člověku hořkost a žal. Může se potom stát, že si v srdci postavíme hradbu, abychom si k sobě již nikoho nepustili.
        4. Víra. Jsi-li křesan, budeš následovat Boží vedení, jak je dáno v Bibli. Pokyny jsou jasné. Zvážíme-li všechna nebezpečí a problémy, které jsme zmínili, zdá se rada “Žádný sex před manželstvím a manželská věrnost“ nejrozumnější. Ve skutečnosti to není jen rada. Je to přikázání. Přestoupit přikázání znamená zhřešit. A hřích nás odděluje od Boha.
 

SEXUÁLNÍ REVOLUCE

        Od konce 60. let došlo u mladých lidí k prolomení bariér v sexuální oblasti. Antikoncepční pilulka poskytla ženě 97% bezpečnost před otěhotněním. Avšak sexuální osvobození přineslo s sebou růst pohlavně přenosných nemocí, před kterými antikoncepční pilulka neochrání. Také manželství a věrnost se pro mnohé staly prázdnými pojmy. Moji vlastní rodiče se rozvedli, když mi bylo dvanáct, protože otec utekl s jinou ženou. Sexuální revoluce člověka neosvobodila, ale poškodila lidské životy, připravila děti o bezpečí, rozbila manželství a rodinu, a rozkládá celou společnost.
        Volný sex stojí mnoho. Může tě stát zdraví, způsobí ti velkou fyzickou, citovou, duševní a duchovní bolest. Může tě stát budoucnost, ba dokonce život. Za “volný sex“ je nutno platit vysokou cenu. Nerozšiřuje jen AIDS, ale zanechává za sebou zlomená srdce, zpřetrhané vztahy, nechtěné děti a interrupce. Stojí také mnoho finančních prostředků. Ve Velké Británii se každým rokem vydává 9 miliard liber na léčbu pohlavně přenosných nemocí, na rozvody, rozbité rodiny, stěhování, podporu svobodných matek, prevenci a léčbu AIDS atd. Toto jsou ekonomické náklady spojené se sexuální revolucí. Sex nikdy nebyl určen k tomu, aby byl zadarmo. Konečně, svrchovaná sexu­ální svoboda je možná jen v manželství, když zaplatíme nejvyšší cenu. Je to naprosté odevzdání se tomu druhému na celý život. Opravdová svoboda je spjata s opravdovým odevzdáním se a věrností na celý život.
 

KONDOMY MOHOU UČINIT SEX BEZPEČNĚJŠÍM, NIKOLI VŠAK BEZPEČNÝM

        Když přednáším na školách o AIDS, setkávám se s mnoha studenty, kteří si myslí, že kondomy je před virem HIV ochrání. Pravda je, že použití kondomu podstatně snižuje riziko přenosu viru HIV. 100% bezpečné to ale není.
        V budoucnosti poroste počet mladých lidí, kteří budou velice zklamáni, protože se domnívali, že kondomy je před virem HIV ochrání 100%. Holá pravda je - kondomy sex 100% bezpečným nečiní. S principem kondomů se setkáváme i v historii. Používali je již ve starověku Číňané a Římané, ale po 4 000 let používání kondomů je jejich bezpečnost dosud sporná. Jak je to možné?
 
 
1. Mohou být špatné kvality nebo staré.
2. Mohou se protrhnout.
3. Mohou být špatně použity.
        Proto nepřekvapují zprávy o rostoucím počtu lidí infikovaných virem HIV navzdory pečlivému používání kondomů. Tyto údaje byly získány od párů, kdy jeden z partnerů byl HIV pozitivní. Podle studie publikované v New Scientist v únoru 1987 se za pouhé 1 až 3 roky nakazilo virem HIV až 25% partnerů - a to navzdory používání kondomu.
        Jedna studie v časopise The Scandinavian Journal of Social Medicine (1992) tento závěr potvrdila. Na základě studie 2 000 pohlavních styků, které mělo 80 heterosexuálních a 7 homosexuálních párů se 14 typy kondomů, bylo zjištěno, že celková míra selhání kondomu následkem sklouznutí nebo roztržení činila 11,3%. 
        Jedna studie manželských párů, kde jeden z partnerů byl infikován HIV, zjistila, že během roku a půl bylo nakaženo 17 % partnerů, přestože užívali k ochraně kondom. (Margaret A. Fischl et al., “Heterosexual Transmission of Human Imunodeficiency Virus (HIV): Relationship of Sexual Practices to Seroconversion”, III International Conference on AIDS, June 1-5)
        Jestliže se při používání kondomu pravidelně miluješ s člověkem, který je nakažen virem HIV, je to jako hra v kostky. Představ si, že pokaždé, když hodíš dvě šestky, tak ti selhal kondom. Aritmeticky vzato, pravděpodobnost selhání kondomu tu byla ještě vyšší.
Svěřil bys svůj život kondomu? Snad si řekneš, že tvůj partner přece není nakažen. Odkud však bereš tuto jistotu? Copak to poznáš na pouhý pohled? Anebo si myslíš, že lidé vždycky mluví pravdu?
        Průzkumy provedené lékařskými autoritami ukazují, že i ty nejlepší kondomy nemohou zajistit 100% ochranu před početím. Žena může otěhotnět, i když její partner používá kondom: statistická šetření probíhající po dobu více než 1 roku odhalila, že 6 až 15 ze 100 žen přichází do jiného stavu, přestože jejich partneři používali během roku kondom.
        Ale co ochrana před virem HIV? Když si uvědomíme, že virus HIV je 450krát menší než spermie a může být přenesen ve spermii nebo poševní tekutinou, pochopíme, že i s kondomem riziko zůstává. Žena může otěhotnět pouze ve čtyřech až pěti dnech v měsíci, kdy má své plodné období, ale virus HIV může být přenesen každý den, ve kterém je uskutečněn pohlavní styk.
       Virus HIV je mnohem větším nebezpečím než nechtěné těhotenství. Kondomy bezpochyby zachránily tisíce lidí před smrtí. Kondomy mohou nebezpečí zmenšit, ale nemohou je odstranit. Souhlasím se zdravotnickými autoritami, že pokud se kondom správně používá, může ne­sporně riziko onemocnění AIDS omezit, ale jak zprávy ukazují, nemůže je odstranit.
 
             
               
        Problémem je, že někteří lidé slyší jen to, co chtějí. Chtějí slyšet “bezpečný sex“, protože nejsou ochotni dbát varování a změnit svůj životní styl. Někteří z “expertů” na sex a zdraví, kteří jsou často citováni v časopisech pro mládež a vystupují také v televizi, těchto jasných faktů nedbají a rozšiřují zprávu, že kondom je nejlepším řešením.
Často jsem slyšel, že mladí lidé jsou dnes prostě nemorální a jakákoli snaha nabízet jim něco jiného bude ignorována.
        To však vůbec není pravda! Setkávám se s tolika studenty a mnozí mají zdravé morální zásady a vyhraněné názory na sexualitu. Jednostranné zdůrazňování kondomů často jen mravní zásady podvrací a uvádí do zmatku.
Vzdělávání a osvěta v této oblasti je spojena s obrovskou zodpovědností a naše kondomová kultura k velké zodpovědnosti nevede. Pamatujte si, že bez ohledu na to, co vám kdo říká, kondomy mohou učinit sex bezpečnějším, nikoli však bezpečným.
        Před AIDS jsi v bezpečí, jestliže sám nejsi infikován a jsi věrný jednomu partnerovi, který také není infikován a zůstává ti věrný, a ani jeden z vás si nevpichuje drogy. Jeden partner pro život, věrnost a oddanost - to je vůbec nejlepší rada jak se vyhnout AIDS. Cokoliv jiného je již kompromis.
        V Ugandě bylo 15% obyvatel nakaženo HIV. Reakce ugandské vlády byla pohotová a působivá: “Bezpečný sex je sex mezi partnery, kteří byli pannou a panicem, uzavřou manželství a zůstanou si věrni.“ To je naprosto jasné poselství! Jaký to rozdíl proti nemastným neslaným vyjádřením jiných vlád!              
        Panenství, cudnost, manželská věrnost. To je životní styl, který dnes přijímá mnoho mladých lidí a to nejen z důvodu AIDS, ale i pro mnohé jiné důvody, které uvádíme v doslovu. Zdá se však, že mnozí nejsou ochotni touto cestou jít. To do značné míry souvisí s vymýváním mozků.
 

VYMÝVÁNÍ MOZKů

        Lidé objevili, že sex vydělává peníze, a to proměnilo sex v průmysl. Sex se využívá k propagaci oblečení, aut, časopisů, hudby atd. Pokud se peníze hrnou, kdo se stará o vliv na mládež? “Ovládněme jejich mysl, získejme jejich peníze, a jestliže se šíří nechtěná těhotenství a HIV, tak co, to není naše chyba!“
        Vezměme například média a hudbu. Jsou to vynikající sdělovací prostředky, ale důležité je, kdo je ovládá a k čemu je používá? V kinech a televizi se ukazuje z 85% sex mimo manželství. Jak nás to ovlivňuje? Díváme se na Toma Cruise nebo Sharon Stoneovou, jak se s někým milují, a říkáme si: “To je normální, to můžu taky.“ A tak je napodobujeme. Problém však je, že Tom Cruise na plátně nikdy nedostane AIDS a Sharon Stoneová nikdy nepřijde nechtěně do jiného stavu. Ovšem ve skutečném životě a skutečným lidem se toto stává. Jsme ovlivněni, ale ne vždy pravdou.
        M.T.V. Skvělá hudba, ale tolik je zahaleno do lehké pornografie, aby ji udělala erotickou, vzrušující... “Teď si poslechněte hudbu zahalenou do sexu.“ Hvězdy rocku a popu bývají často našimi vzory. Oblékáme se jako oni, mluvíme jako oni, češeme se jako oni, milujeme se jako oni! Někteří dokonce následují jejich příkladu až tak daleko, že berou drogy a páchají sebevraždu!
        Také jsem to dělal v době punku, oblečen v černém a cvocích, vlasy načesané, takže mi trčely jako hřebíky, nosil jsem vysoké boty, stal jsem se antisociálním živlem, stavěl se proti autoritám, nadměrně jsem pil, bral drogy a pouštěl se do rvaček. Proč? Protože to dělali Sex Pistols, dělali to The Damned, dělali to The Clash... Tak jsem to dělal také. Podívejte, já mám rád říznou hudbu, která má spád, zajímavé oblečení a účesy, ale to ostatní mě jen zavlek­lo do problémů. Opravdu jsem se dopálil, když jsem zjistil, že celé hnutí “punk“ ovládá pár lidí. Velcí obchodníci, kteří z toho třískali milióny. Sex je te tvrdým prodejním artiklem. Publikum Madonny dnes především tvoří mladí lidé. Tahle ženská umí zpívat a tancovat, ale co je jejím poselstvím? LP zvané Erotica, kniha zvaná Sex. Její videokazety jsou toho plné. Nemusíte mít univerzitu, abyste přišli na to, co tato žena propaguje: volný sex. A co ti mladí? Následují její příklad. A kdo se může nakazit a kdo otěhotnět?
                                                          Kdo na tom vydělá?
        Uvádí se, že Madonna a jiné rockové hvězdy varují občas na koncertech před AIDS. No skvělé! Ale co celým svým životem propagují? Volný sex. Posute sami, ale já tomu říkám pokrytectví. Jsou to prohnaní lidé, kteří využívají sex k tomu, aby si získali slávu a peníze.
 

LIDÉ SE ŘÍDÍ PODLE DAVU

        V roce 1978 byl na několika univerzitách v USA uskutečněn experiment. V průběhu dne se na vytipované jednotlivce obrátili tři různí lidé. To bylo provedeno v tříhodinových intervalech. Ti tři jim řekli:
        1. “Ty dneska nevypadáš dobře. Nejsi nemocný?“
        2. “Co s tebou je? Vůbec nevypadáš dobře.“
        3. “Vypadáš hrozně. Měl bys jít k doktorovi.“
        U tří čtvrtin takto oslovených jednotlivců se ještě večer téhož dne začaly objevovat příznaky nemoci.
        Jak je to možné? Protože my lidé jsme tak snadno ovlivnitelní. Nedávné statistiky ministerstva zdravotnictví USA odhalily, že průměrný mladý Američan ve dvaceti letech se stal svědkem přibližně 20 000 vražd nebo násilných činů v televizi nebo v kině. Proč v americké společnosti stále narůstá násilí? Proč je druhou nejčastější příčinou smrti 16-24letých Američanů vražda? Dovolujeme, aby média plnila naši mysl násilnými scénami a násilnickou společností to končí. Dovolujeme médiím, aby nás sytila sexem!!!
        Jsem přesvědčen, že sex je krásný. Je ale soukromou věcí mezi mužem a ženou, je hluboce osobní. Neměl by se veřejně ukazovat na velkém plátně těm, kteří si za to zaplatí. Stáváme se národem sexuálních slídičů a sex je stále více degradován.
        V oblasti sexu mají na mladého člověka velmi silný vliv jeho vrstevníci. Působí-li na všechny lidi stále stejný negativní vliv, je těžké být odlišným a stát proti tomu.
        Jen se zeptejte Václava Havla! Strávil roky ve vězení právě proto, že se postavil proti systému a vymývání mozků. Je daleko snadnější prostě jít s proudem. Na střední škole jsem byl ještě panicem, a přesto jsem mluvil o sexu, jako bych byl expert! Bylo zde vědomí tlaku, že kdybych neměl žádné zkušenosti se sexem, nepovažovali by mne za normálního. Moji přátelé byli většinou také panici. Pouze jsme si vzájemně nalhávali, abychom na sebe udělali dojem. Položím vám otázku: Je na tom něco špatného, když dívka je pannou a kluk panicem?
 

JE ŠPATNÉ BÝT PANNOU ČI PANICEM?

        Dávám tuto otázku studentům. “Ne,“ odpovídají. “Je to v pořádku.“ Dokonce i ti, kteří již měli pohlavní styk, souhlasí, že existují dobré důvody, proč si zachovat své panenství. Jaké to jsou důvody? Vy­hneme se všem nebezpečím a problémům, o nichž jsme se dosud zmínili: nemocím, nechtěným těhotenstvím, citovým bolestem apod.
        Mám kamarádku, která se jmenuje Katka. Rozhodla se, že zůstane pannou až do manželství a panenství dá svému manželovi jako nejkrásnější svatební dar. Děvčata ve třídě se jí smála. Říkala jí: “Ty jsi taková jeptiška, netykavka!“ Kluci jí domlouvali: “Kačko, nebuď hloupá, užij si dokud jsi mladá, nebuď staromódní,“ a dělali na ni různé dvojsmyslné narážky. Když se jí jednoho dne ve třídě děvčata zase smála, otočila se a mírně řekla: “Poslouchejte. Kdykoli se mi zachce, každý den, měsíc, nebo rok mohu své panenství někomu odevzdat a mohu být jako vy, ale vy už nikdy nemůžete být jako já.“ Katka si totiž uvědomila vzácnost své čistoty a nehodlala ji proplýtvat.
        Lidé říkají, že panenství “ztratili“. Ale jak ho ztrácíš? Jdeš po ulici a vypadne ti z kapsy? Ne, panenství neztrácíš. Dobrovolně se ho vzdáváš. A kolika lidem ho můžeš darovat? Jenom jednomu. Je to velice vzácný dar. Všechno, co je vzácné a drahocenné, se snadno poškodí. Navíc používá-li se to jinak, než se má. Je tragické, že někteří byli o své panenství oloupeni znásilněním či incestem. Jsou to hrozné zločiny a zanechávají hluboké citové a duševní rány, nemluvě o zranění fyzickém. Jestliže se vám to stalo, radím vám, abyste se obrátili na někoho, koho milujete a komu důvěřujete, a mluvili s ním o tom. Dobré rady a modlitby zmohou mnoho. Bůh dokáže zacelit i hluboké jizvy.

CO ZNAMENÁ “MILUJI TĚ“?

        Často se stává, že chlapci jdou jen po sexu a pod pláštíkem lásky chtějí dosáhnout svého. Mladý muž bere dívku kolem ramen a šeptá: “Miluji tě a budu tě milovat vždycky.“ Potom řekne: “A jestli mě máš ráda, tak se budeme milovat.“ “Je to láska?“ ptám se studentů. “Ne!“ křičí. “To je vydírání.“ Ano, je to sexuální nátlak, jedna z nejhorších věcí v mezilidských vztazích. Jestliže tohle řekne chlapec dívce, koho miluje? Jenom sebe. To není láska, to je sobectví.
        Chlapci mi často říkají: “Před manželstvím bych se chtěl s nějakou tou holkou pomilovat, pokud možno s několika.“ Ale když se jich pak zeptám: “Jaképak děvče by sis potom chtěl vzít?...pannu, nebo nějakou tu holku?, odpovídají: “Pannu!“ To ukazuje na dvojí morálku. Také to svědčí o neuvěřitelném sobectví.
        Před několika lety se jeden chlapec na přednášce přihlásil a řekl: “Stuarte, co je na tom špatného mít pohlavní styk s dívkou, když ji miluji?“ Zeptal jsem se ho, zda ji opravdu miluje. “Jasně” zněla jeho odpověď, která vyvolala úsměv jeho dívky, která tam byla přítomna. Zeptal jsem se ho: “Co bys dělal, kdyby za tebou přišla řekla ti: ,Miláčku, čekáme miminko?‘“ Zaváhal a pohlédl trochu překvapeně a odpověděl: “No, co ... donutil bych ji, aby si to nechala vzít.“
        Všiml jsem si, že jeho dívka se přestala smát. Zeptal jsem se ho: “A co kdyby si myslela - jako mnozí jiní - že interrupce je něco špatného, a nechtěla by ji? Co bys dělal potom? Odešel bys ze školy, našel by sis zaměstnání, a podporoval ji i dítě po celý život?“ Necítil se ve své kůži, zakroutil hlavou a řekl: “Ne, to by mě zničilo.“ Ve třídě zavládlo hrobové ticho. Řekl jsem: “Přece jsi říkal, že ji miluješ!“
        Opravdu ji miloval?
        Jsem si jist, že k ní choval hluboké city. Ale jsou hluboké city totéž co láska? Ve škole jsem choval hluboké city k vícero dívkám a o každé jsem si myslel: To je ta pravá. Ale nebyla. Byly to jen silné city.
        Co je tedy láska? Sobectví? Vydírání? Silné city? Co je láska? Zpíváme, čteme, mluvíme, sníme o ní. Co však láska vlastně je? Když Ježíš mluví o lásce, říká, že láska znamená chtít to nejlepší pro druhého. Láska není sobecká. Není zaměřená na sebe. Je starostlivá, ohleduplná a trpělivá. Láska se nechce nikoho a ničeho zmocnit ani něco získat. Osvobozuje a dává. Považuje blaho druhého za důležitější než své. Zdá se, že to jde proti naší sobecké přirozenosti. Proto milovat není snadné. Je to jeden z hlavních úkolů našeho života.
        Jsem přesvědčen, že na problém šíření nemoci AIDS již existuje odpověď: opravdová láska. Novodobá láska je mnohem snazší - potkat někoho, vzplanout, pomilovat se, omrzet se jeden druhému, hledat někoho jiného... Ale co když onemocníš, nechtěně otěhotníš, prožiješ citovou bolest, výčitky svědomí. Zajisté o ničem z toho nemůžeme říci, že je to pro druhého to nejlepší. Opravdová láska... věrnost, úcta, dávání, nesobeckost. Není to snadné, ale jsme-li upřímní, přiznáme si, že právě toto opravdu potřebujeme, a v hloubi srdce víme, že to je to, co opravdu chceme.
        Nechci, aby se zdálo, že naši společnost a její idoly, jako je Madonna, posuzuji příliš nelítostně. Avšak není pochyb o tom, že sexu se zneužívá a že nezdravá posedlost naší kultury sexem je škodlivá. Nicméně musíme uznat, že za tímto velkým zájmem společnosti o sex se skrývá volání srdce po lásce, zoufalá snaha nalézt smysl života.
 
        Rakouský psychoterapeut Viktor Frankl řekl: “Když společnost ztrácí smysl své existence, v touze najít lék proti emoční bolesti se zuřivě vrhne na sex.“ Frankl soudí, že pokud společnost ztrácí smysl své existence, obrací se na sex a přetváří jej v cosi, čím nikdy neměl být - v odpově na naši vnitřní prázdnotu. Bůh vložil při stvoření do nitra lidské bytosti dvě základní potřeby - potřebu důvěrné lásky a potřebu bezpečí.
        Důvěrná láska je intimní vztah jedné lidské bytosti k druhé. Je hlubokou jistotou, že člověk není sám. Bezpečí vzniká z vědomí, že jsme ve spolehlivých rukou a že existuje smysl lidské existence. To je důvodem, proč by se měla do středu našeho života navrátit křesťanská víra: Je to poselství Ježíše, v jehož srdci je láska, odpuštění a přijetí, které nás obnovuje k pravému pochopení smyslu života. Je to naše nejhlubší touha, dokonce hlubší, než je touha po sexu.
 

NOVÁ REVOLUCE

        Potřebujeme novou revoluci. To si uvědomuje už mnoho mladých lidí. Jasně o těchto věcech přemýšlejí a dospěli k přesvědčení, že volný sex ve skutečnosti vůbec není zadarmo. Stojí mnoho.
Kondomová kultura, vytvořená sexuálním průmyslem, není víc než fíkový list. Je to jako náplast na rakovinu. Není to žádné řešení. Nádor potřebuje vyříznout. To znamená radikální řez, revoluci mysli, víry a morálky. Vymanit se z multimediálního vymývání mozků a tlaku okolí. To znamená hledat pravou lásku a věrnost.

V roce 1993 byli nejpopulárnější počítačovou hrou “Lumíci“. Tato hra je založena na lumíku, malém hlodavci, který je znám svou mentalitou následovat smečku. Lumíci následují smečku slepě a bezvýhradně. Jsou známi tím, že splašeně pádí přes okraj útesu a padají v celých houfech dolů smrti vstříc. Jen se rozběhnou a následují jeden druhého, neuvažujíce kam, až přeběhnou přes okraj.
      Jak zřejmá je dnes v mnoha oblastech života tato mentalita lumíků, obzvláště v sexuální revoluci, která začala v 60. letech. “Volný sex! Ohromné, jdeme za tím,“ domnívali se lidé a dali se do běhu za davem... přes útesy... pohlavně přenosné nemoci, nechtěná těhotenství, rozbité rodiny a zlomená srdce, vedeni multimediálním sexuálním průmyslem: “Jó, jó, pojď, pojď, to je normálka, to je svoboda...“ A o zástupu těch, kteří po cestě odpadli, zraněni a zjizveni, platíce za volný sex - ani zmínka. A teď před námi stojí ten nejsmrtelnější útes, a davy padají přes jeho okraj, každých 9 sekund jeden - AIDS.          
        Potřebujeme vůdce, ne lumíky. Lidi statečné, aby povstali mezi svými přáteli, ve školách, tam, kde jsou, a řekli, že sex není levný. Není volný. Je drahocenný. Neměl by být předmětem obscénní pornografie. Neměl by být zneužíván k obchodu. Sex je vzácný.
 
 

SEX JE POSVÁTNÝ

         Jeden člen britské vlády vystoupil v parlamentu a řekl, že sex je svatý jako svaté přijímání. Jaká to udivující myšlenka! Svaté přijímání (latinsky communio, tj. společenství), kdy je člověk v aktu uctívání a lásky v důvěrném spojení s Bohem, je aktem jednoty a je­dinečnosti. Jedinečnosti, protože člověk v tomto momentu vyjadřuje, že existuje pouze jeden jediný Bůh, a uznávat něco jiného by bylo modlářství. Přijímání vyjadřuje odevzdání se celým srdcem. To nazýváme svatost. Sex je rovněž aktem důvěrného spojení (communio). Je osobním a intimním vyjádřením oddanosti druhé osobě, úplně a celým srdcem. Jako rámec pro toto spojení ustanovil Bůh manželství a ve svém slově, Bibli, je popisuje jako posvátný vztah. Zničení tohoto spojení dožadováním se sexu s jinou osobou se nazývá cizoložství nebo smilstvo.                 Dotazuji se studentů, co soudí o tom, jak Bible hodnotí sex - jako dob­rý, nebo špatný? Většina chápe, že Bible učí, že Bůh stvořil lidi a dal nám sex jako dar pro potěšení v manželství a pro zachování potomstva. Sex je dar. Proč tedy, když Bůh stvořil sex a dal nám ho, s ním máme tolik problémů? Dal nám snad Bůh špatný dar?
        Pokaždé, když kladu tuto otázku, dostávám stejnou odpověď: “Ne, Bůh nám nedal špatný dar... to jen my ho zneužíváme. Šíření pohlavních nemocí, ne­chtěná těhotenství a ostatní problémy jsou způsobeny nedostatkem zodpovědnosti.“
        To je čestná odpověď. Skutečnost, že nám Bůh dal při stvoření svobodnou vůli, dovolující nám vybrat si, nese s sebou zodpovědnost za správné rozhodování. To je veliká zodpovědnost. Následky špatné volby vidíme všude kolem sebe. Často obviňujeme ze svých problémů Boha, i když jsou vlastně způsobeny hlavně tím, že odmítáme jeho směrnice. Ty nám nabízí Bible.
        Bible je vzorem pro náš život, dává nám rady jak utvářet mezilidské vztahy, rady pro rodinu, finance, vládu, jak se vyhnout válkám, rady pro chov dobytka a pěstování plodin, pro sexuální život, pro zdraví atd. atd. Obsahuje velké množství užitečných informací, z nichž mnohé byly napsány před tisíci lety, kdy autoři ještě nemohli vědět nic o mikrobech ani o šíření nemocí. Pro mne je Bible skvělým návodem pro zdravý život, který inspiroval Bůh.
 

MILUJÍCÍ A ODPOUŠTĚJÍCÍ OTEC

        Bible zjevuje Boha jako milujícího a starostlivého otce. Často obviňujeme Boha z toho, že nám kazí radost, když nám nedovoluje žít sexuálně před manželstvím nebo mít poměr mimo manželství. A přece: Chce nám kazit radost, anebo nás chce ochránit? Jistě, že každý milující a starostlivý otec chce své děti ochraňovat a upozornit je jak se vyhnout možným problémům. Poněvadž Bůh je pro manželství a rodinu, a je proti všemu, co manželství a rodinu sráží, vyhrazuje pohlavní spojení pro ty, kdo jsou v manželství. S tím absolutně souhlasil i Ježíš, když učil, že sex mimo manželství je špatný. Ve skutečnosti šel ještě dále: říká, že i pouhá myšlenka na sex mimo manželství je špatnost. Snad s tím nebudeš souhlasit, ale je to učení Bible a vždy to bylo učením křesťanské církve jakékoli denominace, a už katolické, pravoslavné, evangelické, baptistické, jednoty bratrské, metodistické, letniční či svobodných sborů. Vlastně je to jedna věc, na níž se křesané po staletí vždy shodli.
        Krásný příběh marnotratného syna, který vyprávěl Ježíš, nám ukazuje, že Bůh je nejen milující a ten, který nás vede, ale také odpouštějící, když uděláme něco špatného. V tomto příběhu si mladší syn vyžádal od otce svůj podíl na majetku a potom ho na svých cestách utratil. Končí v zoufalství, ve vině, jako bezdomovec, zdánlivě bez budoucnosti. Přemýšlel, zda by mu otec dal druhou šanci, a rozhodl se vrátit domů. Chtěl poprosit otce o odpuštění a přijetí, chtěl začít znovu. Otec ho stále vyhlížel a když jej z velké dálky viděl, běžel mu naproti. Ze srdce mu odpustil a ochotně ho přijal.
        Milióny lidí po celém světě objevily, že Bůh Otec je úplně stejný, a v křesťanské víře začali nový život. Bůh Syn, Ježíš, nám ukázal, že nikdo z nás není dokonalý. Bůh své morální zákony vepsal do Bible a do našeho srdce v podobě svědomí. Když náš život skončí, každý z nás bude muset skládat účty za to, co se svým životem udělal a jak se choval. Trestem, který nám hrozí za nerespektování těchto morálních zákonů, je věčné oddělení od Boha. Bůh nemůže dovolit, aby ti, kteří poruší zákon, přišli do dokonalého nebe. Tím, že Ježíš za nás umřel na kříži, vysvobodil nás z následků našich provinění a umožnil nám začít znovu. Tato nabídka odpuštění a smíření je ústředním poselstvím Bible a právě v ní vidíme srdce Boha Otce volajícího nás zpět k sobě. Odpověděl jsem na toto volání, když mi bylo 21 let. Byla to, jak to Bible popisuje, moje záchrana. Škoda, že jsem křesťanskou víru neobjevil dříve! Věřím, že s Božím vedením a jeho pomocí bych se některým bolesti­vým zkušenostem mládí vyhnul. Smím ti doporučit křesťanskou víru? Ano, Bůh se mi osvědčil, miluje mě, stará se o mne, vede mne a odpouští mi, když udělám něco zlého. Prokázal mi svou lásku, po které mé srdce vždycky volalo.
 

OTÁZKY A ODPOVĚDI

        1.Odkud se virus HIV vzal?

        Některé názory o původu viru HIV jsou dosti neobvyklé. Například se předpokládalo, že virus přišel odkudsi ze sluneční soustavy a že byl na Zem přinesen kometou nebo meteoritem, anebo že jej vyvinula KGB nebo CIA jako součást programu bakteriologické války.
        O původu epidemie HIV jsou dvě vědecké teorie. Jedna předpokládá, že virus představuje nový neznámý druh a do lidské populace se dostal teprve v posledních desetiletích. Druhá teorie předpokládá, že virus existuje již celá staletí, ale donedávna existoval pouze v izolovaných populacích.
        Ve skutečnosti původ viru HIV není znám. S jistotou můžeme konstatovat, že v 60. letech byl virus HIV rozšířen v různých částech světa. Je rovněž známo, že se podobá běžným virům u zvířat (zejména SIV u opic) a pravděpodobně existoval v určité formě již po staletí.
         2. Jak se mohu nakazit?
        Jak jsme již viděli, virus se rozšiřuje téměř výlučně sexuálním stykem a sdílením jehel a injekčních stříkaček nebo infekcí dětí při narození. Jiné cesty jsou extrémně vzácné, kromě infekce transfúzí netestovanou krví. Kontrola krevních vzorků v České republice činí transfúzi krve téměř stoprocentně bezpečnou.
        Darování krve v České republice je bezpečné, nebo se při něm používá výhradně sterilních jehel. Všechny tělesné tekutiny včetně slin a slz mohou obsahovat virus. Avšak aby mohl být člověk infikován, musí se virus dostat do krevního oběhu. Není znám žádný případ přenosu viru na základě normálního společenského styku. Jediným možným rizikem při líbání je, kdyby člověk měl v dutině ústní otevřenou ránu, do níž by se dostaly sliny infikované osoby.

        3. A co štípnutí komára?

Vědci jsou zajedno v tom, že tímto způsobem se virus HIV nepřenáší.    

        4. Proč nejsou krevní transfúze zcela bezpečné?

        Problémem je, že nemáme k dispozici test na samotný virus, nýbrž pouze na protilátky, které tělo na obranu proti viru vytváří. K vytvoření protilátek potřebuje tělo nejméně tři měsíce, které musejí po infekci uplynout. Jestliže tedy člověk daruje krev, během periody, kdy vzniká toto “okno“, bude jeho krev zdánlivě v pořádku, ačkoli ve skutečnosti může být infikována. Když si uvědomíme, že trvanlivost skladované krve činí pouze 35 dnů (což nestačí k tomu, aby se testováním zjistilo, zda krev je čistá), pak si dokážeme představit, že se v nemocnici či v nouzové situaci při transfúzi použije infikovaná krev, aniž by si toho kdokoli všiml.
        Co se zde dá dělat?
      Za prvé bychom měli od dárcovství krve důrazně zrazovat lidi, kteří v posledních 6 měsících podstoupili riziko nezodpovědného sexu nebo sdíleli jehly. Za druhé, krev není tak nezbytná, jak se někteří lidé domnívají. Máme k dispozici řadu vynikajících náhražek vhodných pro menší transfúze. Jinou, i když poněkud dražší možností je nechat si před plánovanou operací odebrat a uskladnit vlastní krev. Avšak ne každá nemocnice může tuto možnost nabídnout.

        5. Co když mám obavu z nakažení?

        První věc je změnit životní styl: mít jednoho partnera na celý život (který samozřejmě není nakažený) a nepíchat si drogy. Jestliže máš pádné důvody proč se znepokojovat, pak potřebuješ odbornou lékařskou radu a informace o testovacích procedurách. To není roz­hodnutí, které by se mohlo brát na lehkou váhu. Než jsem se nechal v roce 1989 otestovat, svěřil jsem se blízkému příteli a poprosil ho o podporu v době, kdy budu čekat na výsledky, i poté, co se je dozvím. Citová a duševní příprava před testováním je velice důležitá.

        6. Bude-li výsledek mého testu pozitivní, co potom?

        Pozitivní test je třeba pro jistotu zopakovat. První výsledek může být někdy chybný. Pokud jsi HIV pozitivní, pak musíme zajistit, aby přeprogramo­vané bílé krvinky zůstaly pokud možno co nejdéle v klidu, aby je jiné infekce nepovzbuzovaly k produkci většího množství virových částic. To znamená zlepšit zdravotní stav, tj. mít vyváženou stravu, vyhýbat se fyzickému a citovému vyčerpání a pravidelně cvičit. Zdá se, že někteří lidé mohou žít s tímto virem mnoho let - klíčem je vyhnout se jinému onemocnění. Nech si poradit od lidí, kteří ti mohou poskytnout podporu. Mohl by ti pomoci tvůj lékař nebo by tě mohl spojit s někým, kdo ti může pomoci. Nemáš-li takového člověka, napiš nám na naši adresu (je uvedena na konci knihy), a my se tě pokusíme s někým zkontaktovat.

        7. Jaká antikoncepce zaručuje ochranu před HIV?

        Jedinou účinnou antikoncepcí je prostě říci “NE“ sexu před manželstvím! Už jsme viděli, že kondom nemůže zaručit jistotu; pouze zmenšuje riziko, ale kdo by už podstoupil byŤ i jen snížené riziko nemoci, která je stoprocentně smrtelná? Neexistuje žádná dostupná antikoncepce, která by zaručila bezrizikový sex. Nejlepší rada je: Nech si sex pro manželství.

        8. Je proti AIDS nějaká obrana?

        Jednoduchou obranou - slovy jednoho britského lékaře - je epidemie věrnosti. Epidemie věrnosti bude nejsilnější zbraní proti epidemii AIDS. K obraně proti AIDS dále patří testování krve dárců a odrazování narkomanů od sdílení jehel a stříkaček. Znovu si přečti kapitolu “Nová revoluce“.

        9. Jakou míru intimnosti si můžeme před manželstvím dovolit?

        Mezi dvěma mladými lidmi, kteří jsou přitahováni jeden ke druhému, se začíná rozvíjet přátelství, které zahrnuje nejen stránku duševní a citovou, ale i fyzickou. Velmi významnou roli tu sehrává slovní komunikace, jež při­spívá ke vzájemnému pochopení. Vyjasňují se naděje, které jeden do druhého vkládá, vzájemné představy o sobě i to, co jeden vůči druhému cítí. Pro dívky je to snazší.
        Není zdravé stát se duševně nebo citově závislým jen na jedné osobě. Dobrou radou je vytvořit si a udržovat okruh přátel, s nimiž můžete trávit čas. Jsou-li dva dlouhou dobu o samotě, jsou k sobě obvykle silně přitahováni. Kam až můžeme zajít? Snad zde pomůže schéma:  
 
Stupnice doteku:
 
* Držení se za ruce                   BEZ PROBLÉMU  
* Objímání                                  
* Sevření v náručí
* Líbání  
 
 
* Prodloužené líbání                 DOTEKOVÁ BOMBA
* Petting  
 
* Vzájemná masturbace           NEBEZPEČÍ NÁKAZY HIV  
 
*Orální (ústní) sex                   VELKÉ RIZIKO HIV
 
* Pohlavní styk  
 
        Nepochybně poslední dvě položky na seznamu představují značné nebezpečí, protože jak při genitálním, tak při orálním sexu dochází k výměně tělesných tekutin. Orálním sexem se mohou rovněž šířit kapavka a herpes (opar). Dr. Adrian Mindel, specialista urologicko-venerologického oddělení v Middlesex Hospital v Londýně uvádí, že nejméně třetina britských pacientů s genitálním oparem (každý rok zaznamenáváme nejméně 20 000 nových případů), získává tuto nemoc orálním sexem.
 
        Kontakt s tělesnými tekutinami způsobuje rovněž vzájemná masturbace, a i když je zde riziko omezené, stále je to riziko.
 
        Doteková bomba? Naše sexualita vyžaduje, aby se s ní zacházelo s respektem. Časovaná bomba vyžaduje čas, naše sexualita vyžaduje dotýkání. Začneme-li se vzájemně tělesně dotýkat, mohou být vyvolány vášně a uvolněny silné city. Jakmile se toto stane, může být velmi obtížné utlumit jejich výbušnost a zachovat sebekontrolu.
        Avšak fyzická komunikace je důležitá, a během našich námluv jsme se Sárou přišli na to, že pokud jsme se drželi prvních čtyř bodů na uvedeném seznamu, mohli jsme prožívat romantické chvíle a i do jisté míry tělesnou intimitu, aniž by se nám to vymklo z rukou. Ve skutečnosti jsme měli skvělé námluvy a jsme oba velice rádi, že s odhalováním hlubších tajemství tělesné intimity jsme raději počkali, až si oba dáme slib při sňatku. Věřte, vyplatí se čekat!
 

         10. Neměli bychom to zkusit už před manželstvím, abychom poznali, zda se k sobě hodíme?

        Ti, kdo toto říkají, zřejmě nemají základní znalosti o životě. Jinak by museli vědět, že pro ženu neexistuje příliš velký muž ani příliš velká žena pro muže. Pokud muž nemá penis tlustší než hlava nemluvněte, bude žena schopna se přizpůsobit - konec konců, dítě vychází, kudy muž vchází. Příliš malý, nebo příliš velký? Když je žena vzrušena, všechno vevnitř i zvenku se stává vláčné a tvárné, takže i muži, který není obzvlášť obdařen, to padne přiléhavě. Byli jsme dobře zkonstruováni.
        Velmi zřídka se může lékař setkat s nějakým párem, který nemůže mít pohlavní styk kvůli malé abnormalitě, například tenké kůžičce zcela uzavírající ženu uvnitř. Tato příčina se dá snadno odstranit. Avšak kromě takovýchto zvláštností neexistuje případ, že by se k sobě pár nehodil. Neplodnost u muže bývá velmi skličující, avšak její zdaleka nejčastější příčinou je nervozita vyplývající z obavy, zda a jak se toho muž zhostí, a při takovéto předmanželské zkoušce se bude jistě obávat ještě více. Manželství poskytuje manželskému páru dostatek času, prostoru i bezpečí, aby se mohli uvolnit. Hlavní příčinou toho, proč se pár v manželství k sobě nehodí, je sobectví, selhání komunikace a rozdílné zájmy či očekávání. Tyto problémy samozřejmě zasahují do sexu­álního života dvojice, ale jejich příčinou není to, že by se k sobě sexuálně nehodili. Sexuální neshoda je pouze následkem výše uvedených problémů.
      Před manželstvím by měl pár zjistit, zda mají stejné představy, zájmy, očekávání a zda jsou opravdu ochotni vydat se jeden druhému.         Láska vyžaduje čas, soukromí, péči, porozumění a dobrou komunikaci. Proto mnoho párů zjišťuje, že s tím, jak se stále víc dozvídají jeden o druhém, dělají pokroky i v lásce. Nicméně nejzákladnějším požadavkem je dobrý, srdečný vztah, kde oba partneři se skutečně sobě vzájemně vydávají v ovzduší naprostého bezpečí. To platí obzvláště pro ženu. Jen v naprostém bezpečí můžete být naprosto volní. Tuto osobní zkušenost, kdy se druhému vydává celá osobnost, nabízí manželství.
      Dívky si tyto věci obvykle uvědomují daleko dříve než chlapci, se kterými chodí. Většinu dívek není třeba o přednostech bezpečí ve vztahu lásky přesvědčovat. Některé dívky jsou proti svému přesvědčení nakonec ochotny se svými chlapci spát, především proto, že doufají, že sexem je přitáhnou do dlouhodobého vztahu. Naneštěstí to funguje právě naopak. Dívkou, které si muž vážil, choval ji ve velké úctě, tou nyní pohrdá jako obyčejnou la­cinou holkou. Ženino tajemství je jejím velkým bohatstvím a ve chvíli, kdy se se svým chlapcem miluje, riskuje, že o ně přijde. Bible říká, že když se muž vyspí se ženou, “poznal ji“. V jistém smyslu vše bylo odkryto.
        Významná studie z poslední doby Sex in America: Definitive Survey demaskuje mýtus, že nejlepší sex mají svobodní. Studie uvádí, že nejvyšší stupeň fyzického uspokojení byl zaznamenán v manželství (z 88%). Jedna z autorek této studie, Gina Kolata, zpravodajka New York Times Science, sama již 22 let vdaná, má za to, že je to dáno “láskou, odevzdáním se a pečováním“ mezi sexuálními partnery.

        11. Přispívá pornografie k porozumění sexuality?

        Uvažuj... jsi slečna, vdáš se a založíš rodinu. Řekněme, že máš tři děti a jde ti na čtyřicítku. Pokud jsi nebyla mimořádně ukázněná a neměla perfektní metabolismus, budeš vypadat poněkud jinak než ve dvaceti, kdy jsi poprvé upoutala manžela. Porody a věk mají vliv na tělesný vzhled. Teď se dá tvůj manžel na pornografii a začíná srovnávat mladá vnadná těla s tvým... Je to fér?  
        Toto je jeden z důvodů, proč je pornografie tak destruktivní. Vyvolává a pěstuje sexuální iluze, které mohou mít neblahý vliv na rodinný život. Pornografie vede k rozvodovosti. Kolik je jen žen, které se staly obětí znásilnění, kde násilník byl motivován pornografií! Propojení mezi pornografií a násilím je zřejmé.  
        Pornografie je velký byznys. Vydělává několika lidem velké peníze, ale daleko více jich uvádí do otroctví, narušuje jejich soukromí a znesvěcuje sex - to platí tím více pro ty, kteří takto nabízejí svá těla. Pornografie může být destruktivní pro jednotlivce, manželství, rodiny i pro celou společnost.

        12. Je homosexualita přirozená?

        To je velice citlivá, složitá a kontroverzní otázka, která by si zasloužila samostatnou knihu. Úzké a přátelské vztahy mezi lidmi stejného pohlaví jsou určitě přirozené, ale rozšířit tyto vztahy do oblasti tělesného sexu přirozené není. Navzdory tomu, že lavina homosexuální propagandy a některé vážnější studie X-chromozómů a srovnávání mozků homosexuálních a heterosexuálních mužů naznačují, že homosexualita je údajně geneticky či jinak prenatálně determinována. 
        Mnoho vědců a lékařů genetickou teorii odmítá, a místo toho poukazuje na homosexualitu jako něco, co je podmíněno prostředím. Někteří lidé mají nepochybně homosexuální cítění. Některé to sužuje a přejí si, aby inklinovali heterosexuálně. Nicméně každý člověk zodpovídá za své chování, a může o něm rozhodovat. Své city můžeme ovládat a ovlivňovat. Lidé, kteří žijí homosexuálně, se mohou změnit. Osobně znám několik lidí, kteří zanechali homosexuálních praktik a stali se heterosexuály. Někteří se oženili (vdaly) a založili rodiny. Vypovídají, že již nemají touhu vrátit se ke starému způsobu života ani k tomu neinklinují.
      “Tady je nutno zmínit se také o homosexuálech, kteří se nad svou orientací pozastavili, chtějí být orientováni heterosexuálně a po vyplýtvání všeho svého úsilí rezignují s neúspěchem. Jedná se možná o větší procento homosexuálů. Takový člověk se po svých zkušenostech snadno vysměje názoru, že je možné změnit tuto orientaci. Určitě má pravdu, že sám ji nezmění. Může mu však pomoci nejlepší lékař všech dob a tím je Bůh, Stvořitel. Jsou známé případy těchto hlubokých proměn. A to okamžitých i dlouhodobých. K tomu je zapotřebí víra v toto uzdravení a Boží pomoc. Každý homosexuál, který tuto víru získává, nebo už získal, se může rozhodnout k proměně svého sexuálního jednání nebo k sexuální abstinenci. Tento odstavec napsal bývalý homosexuál.“
       A nakonec křesťanské hledisko: Má-li muž pohlavní styk s jiným mužem (žena s ženou), je takové jednání podle Bible klasifikováno jako hřích. Pánu Bohu se nelíbí žádné hříšné jednání, ale člověka miluje.        
 

        13. Proč je interrupce špatná?

        V kapitole “Proč čekat?“ jsem zmínil některé negativní účinky interrupce na ženu, která tuto operaci podstoupila. Avšak většinou se negativní hodnocení zakládá na skutečnosti, že jde o vědomé ukončení nevinného lidského života. Místo, které by mělo být pro dítě nejbezpečnější - lůno matky, je te jedno z nejnebezpečnějších. Jestli jste si někdy prohlíželi fotografie sledující vývoj dítěte od početí po narození, nebo ještě lépe sledovali film o vývoji dítěte v děloze, už nikdy nebudete pochybovat, že jde o živou lidskou bytost. Film “Němý výkřik“ vysílala Česká televize již několikrát. Živě zobrazuje brutalitu potratu, jak lékař může nenarozené dítě kleštěmi roztrhat na kusy. Film opravdu ukazuje dítě očividně zakoušející hrůzu a bolest, jak se ze všech sil snaží v děloze uniknout kleštím.
      Existují jiné, “méně špinavé” způsoby, ale všechny končí stejným výsledkem - další mrtvé dítě... další statistická položka. Po celém světě jsou každý rok zabíjeny milióny, každý den tisíce. Ve většině zemí byly interrupční zákony původně vydány pro ženy nebo dívky, které byly znásilněny, nebo jejichž život by pokračující těhotenství ohrozilo, nebo tam, kde hrozilo, že se dítě narodí s nějakým poškozením. Ale 95% z těchto miliónů každoročně zabíjených do žádné z těchto kategorií nespadá. Spíš spadají do kategorie “nepohodlných“. Dítě by rodičům znepříjemnilo život. Kolikrát jsem zne­příjemňoval život své matce! Jsem rád, že mi dala šanci!
       
        Jeden z argumentů zastánců interrupce je, že jistě není správné přivádět na svět děti, o které nemůže být dobře postaráno a které by měly těžký start do života. Nu, a co jednoletí, dvouletí, tříletí, čtyřletí, kteří žijí v chudých rodinách, snad jen s jedním rodičem, a zřejmě s nevelkou nadějí do budoucnosti. Zabijeme je také? A nenarodil se Ježíš do chudé rodiny? Narodil se ve chlévě!
      Mám silný pocit, že lidé, kteří přijdou po nás, budou pohlížet na naše generace s odporem. Řeknou si: “Jak toto mohli udělat nenarozeným dětem?“ Právě tak jako my s odporem pohlížíme na vyvražování Židů... šest miliónů Židů... jaké hrozné šílenství! A my činíme totéž zcela “legálně” svým vlastním dětem... žijeme uprostřed holocaustu, jen jiného druhu.
        Vzpomenete si, co jsem již řekl o volném sexu? Není zadarmo, stojí mnoho.Když píši tato slova, chci odsoudit interrupce, nikoli lidi. Nejsem proti nikomu, ani nechci brát lidem svobodu rozhodování. Jsem pro život. Každý lidský život je posvátný, a proto jej musíme mít v úctě a dát mu možnost k rozvoji. Život bychom nikdy neměli brát, i kdyby to bylo spojeno s obtížemi.
        Možná, že i ty sis nechala vzít dítě, nebo máš zodpovědnost za to, že jsi přivedl do jiného stavu dívku, která potom měla interrupci. Bible říká, že Bůh je ochoten nám odpustit, jestliže svou nepravost uznáme a odvrátíme se od ní a od všeho, co k ní vedlo.
        V České republice jsou organizace, které se věnují vzdělávání a poradenství pro ženy a dívky v tísni. Jejich kontaktní adre­sy uvádíme na konci knihy pod hlavičkou Organizace Pro-life. Chcete-li získat více informací nebo praktickou radu, prosím, neváhejte napsat nebo zatelefonovat.

14. Jak se naučíš znovu milovat?

        Odmítnutí může člověka velmi zranit! Naučit se znovu milovat poté, co tě milovaný opustil, není snadné! To vyžaduje vyrovnat se s minulostí i budoucností. To předpokládá dvě velice důležité ctnosti: odpuštěnímoudrost.
        Nejdříve musíš odpustit člověku, který tě zranil a odmítl. Musíš učinit statečné rozhodnutí, odpustit a více na tuto zkušenost nevzpomínat. Jestliže tak neučiníš, neodpuštění se může kdykoliv obrátit v hořkost, která také zasáhne tvoji duši, tělo i  další vztahy k jiným lidem. Je jako jed, který tě sžírá zevnitř a může dokonce vyvolat nemoc.
        Odpustit druhému doporučuji učinit také při modlitbě, když jsi o samotě nebo s přítelem. Člověku, který tě zranil, vyslovíš nahlas odpuštění a pozveš Boha, aby ti toto zranění uzdravil. Jakmile jsi opravdu odpustil, můžeš kráčet dál. Aby ses ale stejnému problému napříště vyhnul, potřebuješ se naučit moudrosti.
        Moudrosti se můžeme učit trojím způsobem:
        - dobrým vyučováním, např. z Bible, od rodičů,
      - z chyb druhých lidí,
        - ze svých vlastních chyb.
        První způsob je nejsnadnější, poslední nejtěžší.
        Pouč se ze svých vlastních chyb, jinak jsi odsouzen k tomu, abys je opakoval. A moudrost ve tvém životě roste. Proto vlastně píši tuto knihu... abych ti předal něco ze zkušeností, které jsem získal během svých vlastních studií, ve svém životě a ze své práce jako vedoucí mládeže, kdy jsem pomáhal provádět mladé lidi nástrahami života.
        Mým hlavním zdrojem, z něhož čerpám, je Bible. Milióny lidí po celém světě poznaly, že to je ta pravá příručka pro život. Snad máš zájem se o Bibli a křesanské víře dozvědět více. Na konci knihy najdeš adresu, kam můžeš napsat.
 

        15. Jak řeknu “NE“?

        Zde jsou některé rady:
        A. Seznam se s důvody, proč je třeba se proti sexuálnímu vydírání postavit. Doufám, že ti kniha poskytla užitečné informace. Mluv se svými přáteli o důvodech, proč je třeba sex odložit až do manželství. Neboj se mít jiný názor a nepodlehni tlaku vrstevníků.
        B. Nebuď se svým chlapcem nebo dívkou dlouho o samotě. Bu s více přáteli, chote spolu do společnosti. Jsi-li ve skupině, snáze se vyhneš žárlivosti i případnému pokušení. Uč se komunikovat. Nejprve uplatni rozum, pak teprve rty!
        C. Dávej pozor na to, jak se oblékáš. Vyzývavé oblečení, které tě “dělá sexy“, je jako nabídka “Tak poj, užijme si“. Je to jeden z prostředků, které používají prostitutky k lovení zákazníků. Můžeš vypadat dobře, i když si zachováš jistý odstup.
        D. Dávej pozor, kam saháš. Už jsme na to poukázali. Uvědom si, že určité části těla jsou velice citlivé, erotogenní zóny, a jestliže ruka tvého přítele zabloudí právě tam, odstrč ji jemně, ale rozhodně! Pamatuj, že plácnutí po ruce může být větším důkazem lásky než francouzský polibek! Pokud ti přítelkyně odstrčí ruku, prokaž jí úctu tím, že ji budeš respektovat.
        E. Dávej pozor na to, co říkáš. Sliby nehynoucí lásky a vydírání sladkými slovy zlákalo už mnohé, aby se vydali druhému napospas. Muž se svou vrozenou touhou dobývat často použije takové sliby a taková slova, aby přiměl dívku ustoupit z jejího přesvědčení. Pamatuj, že pravá láska je chtít to nejlepší pro toho druhého. Pokud nejsou slova o lásce podepřena respektem k cítění a názorům druhého, jsou bezcenná.
        F. Přeruš váš vztah. To možná zní poněkud drasticky, a přece je to ně­kdy to nejlepší, co můžeš v dané situaci udělat. Pokud tvůj chlapec nebo tvá dívka nebude tvé cítění a názory respektovat a bude tě dál vydírat s cílem dosáhnout sexuálního styku, pak tento vztah není zdravý.
        Uděláš nejlépe, když budeš usilovat o to, abyste zůstali jen jako přátelé. Toto je lepší obě než obětovat své přesvědčení, o kterém víš, že je správné. Nedělej si starosti kvůli tomu, že nemáš nějaké děvče nebo kluka. Někdy je na nás vyvíjen takový nátlak, abychom s někým chodili, že se trápíme, zda jsme normální. Uvolni se, je spousta jiných možností, jak můžeš užitečně naplnit svůj volný čas: sportem, studiem, poslechem hudby atd.
      G. Nepodléhej kondomové kultuře. Už jsme viděli, že žijeme ve společnosti, která je přesycena sexem a která do značné míry opovrhuje hodnotami obdarovávání, starosti o druhé, panenství, cudnosti a manželství, a místo toho se soustřeďuje na nejrůznější formy sexuálního vzrušení.
        Porosteš-li v moudrosti, budeš také stále lépe rozeznávat, co je dobré a co zlé. Dávej si větší pozor na to, co čteš a na co hledíš. Měj se na pozoru před rafinovaným i méně vybíravým vymýváním mozku. Nenásleduj bezhlavě dav, jdi proti proudu a stůj pevně za tím, o čem víš, že je pravé. Jedno staré přísloví říká: “Jestliže za ničím nestojíš, pak pro cokoliv padneš.“
        Vzepři se tlaku okolí, a místo vysmívání se panenství a cudnosti za­stávej tyto ctnosti pro to, co představují - statečnost, ušlechtilost a jedinou rozumnou reálnou odpověď na problém AIDS.
        H. Hledej Boží pomoc. Bůh chce člověku pomoci. To nakonec v nej­vyšší míře prokázal tím, že poslal Ježíše, aby zemřel na kříži za naše hříchy. Tato událost je skutkem pravé lásky, nejvyšším v historii. Možná, že tomu už věříš a přijal jsi Boží lásku do svého života a snažíš se ho denně následovat. To je křesťanský život - jít Boží cestou. Je to vztah, nikoli náboženství. Je to osobní poznávání Boha jako otce a přítele.
        Znám tento vztah již 12 let a touto cestou se snažím jít. Mnohokrát mi Bůh pomohl a nemohu o tom mlčet. Je mým nejlepším přítelem. Je také nejlepším přítelem mé manželky. Snažíme se být se Sárou sobě co nejblíže, jak jen dvě lidské bytosti mohou být, ale oba si uvědomujeme, že v každém z nás je potřeba něčeho, co může uspokojit jen Bůh. Takto nás Bůh stvořil, s tímto vakuem uvnitř. Mnozí se je pokoušejí vyplnit sexuálním prožitkem, penězi, cestováním, falešným náboženstvím, sportem, kariérou, alkoholem a dokonce drogami, ale nic z toho opravdově neuspokojuje. Ve Starém zákoně, v knize Kazatel je ve 3. kapitole krásný verš, který nám říká, že Bůh dal do srdce i věčnost. Každý z nás hluboko uvnitř cítí, že život znamená ještě něco více. Často když jsme sami, bloudíme přírodou nebo v noci pozorujeme hvězdné nebe, můžeme slyšet, že nás cosi volá. Je to náš Stvořitel. Stejně jako volal Adama a Evu v zahradě, a volal také všechny lidi, když k nám přišel v osobě Ježíše, stejně tak nás volá i dnes. Máme v srdci věčnost a jedině věčný Bůh nám může dát smysl, který hledáme, a věčnou lásku, po které toužíme.
 
        Knihu Kazatel napsal Šalomoun, o kterém se říká, že byl nejmoudřej­ším člověkem, který kdy žil. Je to hluboce krásná kniha, ale hloubavá a smutná; jejím klíčovým slovem je “marnost“ - marnost prázdného pachtění po štěstí bez Boha. Co jen Šalomoun nezakusil! Měl bohatství, moc, slávu i rozkoš. Měl 700 žen a 300 konkubín! Takže něco o sexu věděl! A přesto byl hluboce nespokojen. To proto, že se odvrátil od Boha a marně hledal naplnění a smysl v něčem jiném. Jeho nezřízená touha se mu také nakonec stala osudnou.
                     
      Nicméně z jeho spisů vyplývá, že si uvědomoval marnost takového způsobu života, a závěrečná slova knihy Kazatel shrnují moudrost, kterou získal:
      Boha se boj a jeho přikázání zachovávej, nebo na tom u člověka všechno závisí. Veškeré dílo Bůh postaví před soud, i vše, co je utajeno, a dobré, či zlé.
      Toto je také ta nejlepší rada, kterou ti mohu dát. Jednoho dne se musíme všichni postavit před Boha a skládat účty ze svého života. Musíme se na to připravit. Přimkni se k Bohu v modlitbě, zachovávej jeho přikázání. Budou životem tobě i tvým potomkům.
 

  DOSLOV

            V roce 2009 umíral v ČR na AIDS mladý muž Vladimír. Měl za sebou mnoho set přednášek pro tisíce studentů po celé republice. Vyprávěl mladým lidem o nebezpečí přenosu HIV. ,, ...Šlo o moji životní chybu. Některé chyby se dají napravit, jiné ne..."

Krátce před smrtí, když už měl Vladimír veliké zdravotní problémy prohlásil: ,,Za půl roku v nemocnici jsem zhubl 40 kilo, podstoupil jsem chemoterapii, mám nemocná játra, rakovinu mízních uzlin, nízký krevní obraz, nízký tlak. Mám zimnici, teploty a několikrát denně zvracím... Nejvíc bolí duše...
     *******************************************************
          Mým cílem při psaní brožury bylo seznámit mládež s problematikou nemoci AIDS. Nechtěl jsem se žádným způsobem dotknout lidí, kteří jsou již nositeli viru HIV. Pokud se, milý čtenáři, dozvíš o někom z Tvého okolí, že je infikován virem HIV, prosím neodsuzuj takového člověka, uvědom si, že potřebuje lásku, přijetí a pomoc.
      Poslední slovo a patří mladým, uvádím některé jejich výroky:
      * Pro mě a pro mnoho jiných mladých lidí je sex tím nejvzácnějším a nej­­­­intimnějším vyjádřením lásky mezi mužem a ženou - je určen pro velice zvláštní a výhradní vztah. Není to žádné hobby. Udělat ze sexu hobby znamená dostat lidi na úroveň psů a koček. Tlak okolí je tak silný - zdá se, že každý trpně přejímá názor většiny. Já ne.
      * Je to těžké, ale já takový nebudu! Mnoho lidí hluboko v srdci cítí, že sex před manželstvím je špatný, ale nechali se sdělovacími prostředky a tlakem okolí svést. Je třeba, abychom si uvědomili, že naše nejhlubší přesvědčení je správné a že nejsme sami.
      * Bylo mi šestnáct, když jsem darovala svoje panenství. Nikdy jsem ho neztratila, dala jsem ho. Myslela jsem si, že přítele miluji, on mi také řekl, že mě miluje. Teď se sotva vidíme. Je mi to líto, chybí mi, protože jsem mu dala něco ze sebe, co už nemůžu nikdy dát jinému. Nebyl to vůbec takový zážitek, jaký jsem očekávala. Ve filmech to bylo vždycky tak skvělé. Bolelo to, a teď to bolí ještě víc, protože nejsme spolu. Loni v létě jsem se stala křesťankou a Bůh mi pomáhá, abych zase získala sebedůvěru. Trvá to dlouho, ale jsem ráda, že jsem našla někoho, kdo nikdy nezklame - Ježíše.
      * Většina spolužáků o sexu hodně mluvila, ale obvykle se to zvrhlo na sprosťárny. Četl jsem některé letáky, které dávali v naší škole. Byly sice užitečné, ale o citovém životě tam bylo pramálo. S rodiči jsem o sexu nikdy nemluvil. Myslím si, že jsem na to vůbec nebyl připraven. A už vůbec ne na citové zranění.
      * Můj přítel mi pořád říkal, že mě miluje, a že kdybych ho milovala, tak se s ním vyspím. Zdálo se mi těžké mu to vysvětlit, tak jsem mu napsala dopis, že chci čekat až do manželství. Ale pořád na mě tlačil, a tak jsem s ním přestala chodit. Pořád ještě se mi líbí, ale nenechám se vydírat.
      * Jsem panna a nestydím se za to. Věřím tomu, co mě v církvi učili: že sex je něco krásného, na co se můžu těšit, není to něco, s čím bychom si mohli jen tak zahrávat, protože se to týká nejen tělesné stránky, ale ovlivní to i budoucnost člověka. Není snadné čekat, ale mám mnoho přátel, kteří mají stejný názor jako já a vzájemně si pomáháme.
      * Kondomová kampaň svádí k nevěře. Manželství je svazek na celý život, a k tomu patří sex. Manželství je největším nepřítelem AIDS a je už na čase, abychom AIDS vyhlásili válku!
 

Aby duše nebolela ...

Stuart Angus

 
Z anglického upraveného originálu “Sex, AIDS, Relationships“
© Tomáš Řehák 
přeložil: ing. Miroslav Kochan
Ilustrace: Milfant
obálka: © KMS - Olga Hrdinová
Foto na obálce: © Pavel Adámek
 
Sazba: ing. Jiří Malý
 
 

Hledáme sponzory pro tisk brožur. Nabízíme v brožurce jednu stránku textu s logem na reklamu.

Zájemci nás mohou kontaktovat na email:

tomi.rehak@seznam.cz

 
TOPlist